den 74.-80. Velikonoční ostrov

13.3.2023 - 19.3.2023

Velikonoční ostrov každý jistě zná, a to nejen díky panu Pavlu Pavlovi, který "naučil chodit" sochy moai, takže jej nemusím nijak představovat. Nebudu vás ani nijak unavovat podrobným popisem toho, jak jsme tu trávili čas.

Po příletu a ubytování jdeme zakoupit lístky na vstup do rezervace, neb většina ostrova je prý rezervace. V informačním centru je zavřeno, tak až ráno. Jdeme se zeptat na půjčení motorek, abychom se mohli pohybovat po ostrově, co je 24 km dlouhý a 13 km široký. Tam zjistíme, že Petr nemá řidičák, zůstal v motorce v Santiagu, a bez něj nic nepůjčí. Po návratu na hotel vymyslíme, že půjčíme Jimnyho a budeme jezdit autem. Nakonec to je levnější než dvě motorky. Ráno nám ho přivážejí do hotelu a my vyrážíme do města pro vstupenky. Zakupujeme vstupenky za 80 doláčů kus, a když zaplatíš, tak se dozvíš, že musíš k tomu zakoupit průvodce, který nám to ukáže. My se ptáme, co že stojí, tak cca 90.000 CLP (někakých 2.500Kč) a to ta nejlevnější možnost. Dlouho se dohadujeme, co s průvodcem, když neumíme španělsky ani anglicky, k čemu ho potřebujeme. Prý se jinak, až na pár vyjjímek, k sochám nedostaneme. Po chvíli odcházíme bez průvodce, byl to boj. Poté se dozvídáme, že toto je následek covidu, kdy byl ostrov dva roky uzavřen a místní ztratili možnost obživy. Bohužel nikde to není napsané a zůstává po tom taková pachuť, že turista je lovná zvěř.

Sedáme do auta a vyrážíme na průzkum. Na mapce jsou sochy nakresleny podél pobřeží každou chvilku. Bohužel ve většině případů hromada kamení, ve které leží zbytky sochy, která je někdy výrazná, někdy se těžko hledá, a když je, tak vždy čelem do hlíny. Místa, kde je něco vidět, jsou opravdu hlídaná a bez průvodce vás nepustí na vzdálenost, aby to šlo alespoň vyfotit. No nevadí, uděláme dva dny průzkum ostrova, abychom zjistili, co chceme vidět s průvodcem, a dokonce se daří dostat do jednoho hlídaného místa bez průvodce. To Petr ukecal mladou slečnu, aby nám udělala průvodce, tak nás zavedla do místa, kde se tesaly červené klobouky. Já stačím udělat průser s dronem, prý se tu nesmí lítat, a díky vysílačkám to za chvílí ví celý ostrov. Když na toto místo přijdeme s průvodcem a ptáme se, kde to jako je napsané, tak se dovídáme, že se tak rozhodli a tím to je dané.

Ve čtvrtek si najímáme průvodce, říkáme, co chceme vidět, a platíme 70.000 CPL.

Zvolili jsme čtyři místa:

- kráter Rano Raku, kde se tesaly sochy a spousta jich tu zůstala

- podstavec s 15 sochami Ahu Tongariki, u těchto soch se schází rada náčelníků rodin, když potřebují rozhodnou něco důležitého,

- sedm soch Aka A Kivi , jediné sochy, co koukají na moře

- zrekonstruované obydlí Oronjo, odkud probíhaly takové skoro atletické hry.

Toto místo se nachází cca 300 m.n.m. ve východní části ostrova, odtud se vrhali nebo lezli atleti do vln oceánu. Přeplouvali vlastními silami na něčem podobném serfovému prknu, které bylo zhotoveno ze svázaných kusů dřeva, na blízký ostrov Motu Nui, vzdálený cca 1,5 km. Zde sebrali vejce hnízdícím albatrosům, dali si je do speciální čelenky a potom zpět nahoru. Kdo přinesl největší vejce, stal se na další rok náčelníkem. Ovšem po cestě zpět to neměli tak jednoduché, čekali na ně různí záškodníci a cestu jim podle toho, komu fandili nebo koho chtěli mít za náčelníka, ztěžovali. Dle průvodce to nebyl úplně bezpečný závod a dost zúčastněných zemřelo. No jen vylézt po skále o 300 m výš nic moc.

V pátek jsme vyrazili na jedinou pláž ostrova Anakena u sochy Ahu Nau Nau a tady se opékali pěkně do ruda. Škoda , že restaurace na pláži byla zavřená. Měl jsem představu koktejlu na písečné pláži.

Sobota byl krásně proflákaný den po kavárničkách s pozdním obědem na pláži. To bylo otevřeno, tak paráda. A v neděli zpět do Santiaga.

Shrnuto a podtrženo, pokud by ostrov neměl sochy, není důvod, proč ho navštívit. Nic hezkého ani zajímavého tu nenajdete. A navíc k sochám se stejně nedostanete, aby jste se u nich mohli vyfotit, a tím bylo vidět, jak jsou velké, takže získáte stejné fotky jako jsou na Googlu. A ty superlativa, o kterých se píše, jsem tu neviděl.

Tak a tady jsou slíbené fotky z ostrova.