Mongolia 2016 - zpráva 3

21.06.2019
  • Stojíme na mongolské hranici ve vlaku. Máme za sebou 13 hodin cesty kolem Bajkalu, přes průmyslové Ulan-ude, což je hlavní město Burjatské republiky, součásti Ruské federace a původně kozácké pevnosti z roku 1666. Průjezdem městem se cesta stočila na jih a zamířila přímo do Mongolska. Krajina se průběžně mění ze zelené stepi na step nažloutlou. Před chvílí odešli ruské celnice a já jsem si uvědomil, že nevím, kdy budu zase na signálu, tak raději píšu hned. Při včerejší vestě od Bajkalu do Irkutska jsme navštívili další zajímavá místa. Byla sice hodně zastrčená v horách, ale o to zajímavější. Například 2000 staré rozpadlé "opevnění", o kterém se neví, který národ je postavil, nebo 2500 let staré petroglyfy (snad je to správně) byly moc zajímavé. A nejzajímavější byly tzv. pyramidy, které jsou asi 100 m vysoké a už staletí jsou používány k šamanským rituálům. Jednou za dva roky se u nich sejdou burjaté a provádějí obřady spočívajíci v tom, že tu horu-pyramidu obestoupí, drží se za ruce a zpívají. Na jednu řadu je jich potřeba asi 700 a už se povedli i 4 řady. Dost masová akce, která je evidentně nejen posvátná, ale i zábavná - kolem hory stojí různé stánky a jeviště, takže to vypadá jako zábavní park. Tak skončila první etapa naši cesty a my musíme moc poděkovat naší průvodkyni, Eva Heitzmann, která pro nás program kolem Bajkalu připravila a také s námi absolovovala. Je od Berlína a žije u Bajkalu už 12 let a hodně jí na tom krásném kousku světa záleží. Danke Eva!!!Zbytek cesty do Irkutska jsme absolovali bez problémů. Odpoledne nám okořenil Honza když zjistil, že nechal v autobuse telefon. Byla docela legrace honit taxikem šoféra po Irkutsku, ale nakonec to dobře dopadlo a telefon jsme získali. Ráno jsme nastoupili do vlaku a zbytek už víte Příští zpráva a fotky už budou s motorkami. Už se na ně moc těšíme. Snad budou tam, kde mají být. Mějte se!